Možná jste, milí, slyšeli příběh o jedné chudé ženě. Ta žena přišla do obchodu s potravinami. Stoupla si před vedoucího a zeptala se, zda by ji nemohl dát potraviny, které potřebovala pro svou rodinu, na dluh. Vysvětlila mu, že její muž je nemocný, takže nemají žádný příjem a ona se stará o pět nezaopatřených dětí. Obchodník jí řekl, že to nedělá, takže ani jí nic nedá na dluh. Doporučil jí navštívit jinou potravinářskou prodejnu. Svědkem této scény byl jistý zákazník. Začal se u vedoucího za nebohou ženu silně přimlouvat. Vedoucí se zachoval lišácky; vyzval ženu, aby mu podala papír se seznamem potřebných potravin. „Dám vám tolik potravin, kolik váží seznam.“ Hm. Žena sáhla do nákupní tašky, vyndala z něj papír, rychle na něj něco napsala a podala jej vedoucímu. Ten jej položil na jednu misku vah. Ale co se nestalo: Druhá miska vyletěla prudce vzhůru. Vedoucí zkontroloval, zda je váha v pořádku, ano, byla.

Začal tedy chtě nechtě nosit běžné potraviny, které každý potřebujeme. Miska pořád neklesala. Ještě přidal — a zase nic. Pojal podezření, co je to za zázračný seznam, který váhu drží v nenormální poloze. Sáhl pro papír. Na něm četl: „Můj Bože, víš, v jaké situaci se nacházím já a moje rodina. Prosím, pomoz nám ji vyřešit a obměkči srdce tohoto obchodníka.“ Prodavač ještě musel přinést na váhu nějaké konzervy, které byly těžší, aby se misky na vahách vyrovnaly.

Co nám tento příběh chce sdělit, aneb kolik váží moje modlitba? Každá naše modlitba je Bohem slyšena. Každá naše modlitba má být opravdová. Každá naše modlitba má vycházet ze srdce. Uzavřu myšlenkou svatého Augustina:
Modlitba je síla člověka a slabost Boha.

Inspirován pořadem v televizi Lux sepsal posluchač Proglasu pan Lubomír