Showing results by narrator "Jan Hyhlík" in All Categories

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Historicky věrně popisované události tvoří kulisu čtivého a napínavého příběhu rozvětvené rodiny Prokopů, jejíž příslušníky postaví neúprosný osud proti sobě. První díl se odehrává v letech 1400 až 1415. V té době se rodina Prokopů rozdělí, část se usazuje v Praze, zbytek zůstává v rodných jižních Čechách.

První část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Historická sága začíná v českém knížectví, v němž se vlády ujímá mladý Přemysl Otakar I. Země je rozvrácena rodovými spory a oslabena agresivní politikou císaře. Přemysl se však nemíní vzdát. Miluje vlast svých předků a touží po moci. Vede obratná diplomatická jednání a bojuje s mečem v ruce. Třicet let trvá jeho boj, než se mu podaří zemi ovládnout a sjednotit.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Mladík, který umírá ve washingtonské čtvrti Anacostia, by se ani v nejmenším nenadál, že jeho smrt vyvolá novou válku mocností. Tentokrát však nepůjde o politiku, o vojenskou převahu ani o zdroje surovin, tentokrát půjde o prostý bílý prášek zvaný kokain. Na jedné straně neúprosný a pohádkově bohatý kolumbijský Kartel, který pašuje stovky tun této omamné látky na americké a evropské trhy, na straně druhé supertajný projekt s krycím názvem Kobra, který mu má jeho nekalou činnost překazit.

Na počátku je vypálení vladyckého dvorce v Tajné. Ale to, co se zdálo jako loupežné přepadení, tají podivné tajemství, jehož kořeny sahají až k počátkům přemyslovského rodu a ke knížeti svatému Václavovi. A tak je Oldřich z Chlumu i se svým panošem Otou vtažen do děsivého víru násilí, pronásledování a vražd. Jen díky své odvaze, rytířskému umění a moudrosti se jim podaří záhadné klubko rozplést.

Oldřich z Chlumu, mladý královský prokurátor na dvoře Přemysla Otakara II, se uchází o ruku krásné Ludmily z Vartemberka, proti němu ale stojí mocný pán Hynek Berka z Dubé. Aby toho nebylo málo, kdosi zavraždí bezdězského purkrabího Jindřicha a vzápětí je Oldřich královským komořím obviněn, že zpronevěřil peníze na výstavbu hradu. Oldřich je nucen pátrat v přestrojení za obyčejného vojáka, zatímco jeho panoš Ota je omylem zajat, neboť věznitelé ho považují za královského prokurátora a nutí ho, aby se oženil.

Jedním z osobních nepřátel Oldřicha z Chlumu byl olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku. Proto správce Bezdězu nesmírně překvapí, když biskup požádá krále Přemysla II. Otakara, aby Oldřicha poslal vyšetřovat do Brna. A ještě záhadnější je údajný důvod jeho cesty - krádež v klášteře tamních minoritů. Věci se stanou vážnějšími, když je ihned po jeho příjezdu brutálně zavražděn celerárius minoritského kláštera. Smrt hrozí i Oldřichovi a jeho pomocníkům, neboť se ukáže, že ve hře je cosi velice znepokojivého.

Na Pražském hradě došlo k neslýchanému zločinu. Přímo v úředním paláci byl jedné noci zavražděn zemský sudí Dobřej a v jeho těle byla nalezena dýka se satanskými znaky. Král Přemysl II. Otakar nemá k lidem na svém dvoře důvěru, a proto svěří vyšetřování mladému Oldřichovi z Chlumu. To se samozřejmě nelíbí zemským úředníkům, zvláště když se začne proslýchat, že král hodlá bezdězskému správci svěřit vlivný úřad. Pražský purkrabí na vlastní pěst obviní synovce zavražděného a král mladíka odsoudí k smrti.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína nalezne u dveří svého domu na Starém Městě pražském těžce raněného muže s ryšavými vlasy. Ještě než zemře, stihne Jiřímu Adamovi prozradit, že se chystá jakési spiknutí. Aby mohlo být jeho pátrání po vrazích úspěšné, rozhodne se Jiří Adam smrt onoho muže zatajit. Nejdříve však musí zjistit, jaké je jeho jméno a proč byl přítomen u všech událostí, které v poslední době otřásly Starým Městem. S pomocí svého služebníka bakaláře Petra a jeho ženy Rozárky pomalu začíná skládat střípky neuvěřitelného zločinu.

Třetí díl kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát Jiřímu jeho představený nejvyšší komoří svěří vyšetřování velmi delikátního případu. V ženském klášteře v Doksanech dochází k podivným úmrtím jeptišek, s jejichž vysvětlením si nikdo neví rady. Aby bylo možné záhadu rozřešit, musí Jiřího pomocnice Rozárka naoko vstoupit do řádu.

Královský písař Jiří Adam z Dobronína se spolu se svými pomocníky Petrem a Rozárkou vydávají z rozkazu nejvyššího královského komořího Jana Popela z Lobkovic až na vídeňský císařský dvůr. Jejich úkolem je vypátrat špeha, který se vloudil do nejvyšších kruhů české šlechty a hrozí, že před blížícím se zemským sněmem prozradí nepovolaným důležité informace. Jiří Adam z Dobronína musí brzy čelit dvorským intrikám a sérii nebezpečných situací. Zdá se, že špeh, jinak zvaný „tichý jazyk“, může být kdokoli z mocných šlechticů...

Během cesty po Moravě se panoš Ota setká se svou vzdálenou sestřenicí Miladou ze Zástřizlí. Je zoufalá a prosí ho o pomoc. Žije na Krakovci nedaleko Prostějova, kde se v poslední době stalo několik podivných událostí, které vyvrcholily vraždou jejího manžela. Co je však nejhorší, z jeho smrti podezírají ji. Panoš Ota se obrátí na svého pána, ale ten nemá chuť a ani pravomoc tu vyšetřovat. Navíc se musí věnovat jinému zločinu, který poškodil českého krále. Jenže pak dojde k pokusu unést Miladu. To Oldřicha z Chlumu přesvědčí, že nejde o obyčejný zločin.

Druhý díl nové kriminální řady oblíbeného spisovatele, v níž písař královské komory Jiří Adam z Dobronína řeší neobvyklé zločiny renesančních Čech a Moravy. Tentokrát zavede Jiřího Adama případ na hrad Velhartice, kde byly v časech krále Jiřího z Poděbrad na čas uloženy české korunovační klenoty. A jak se zdá, v oné době se stalo něco, co ještě po desetiletích vede zasvěcené k tomu, aby vraždili.

Vyšetřovatele královské komory Jiřího Adama z Dobronína osloví Václav Hrzán z Harasova, který nedávno koupil hrad Jenštejn. Svěří se mu s neurčitými obavami o svého mladšího bratra Mikuláše. Mladý šlechtic se podle všeho uchází o přízeň krásné Polyxeny, dívky ze znepřáteleného rodu Rendlů z Oušavy. Následujícího dne je Mikuláš zavražděn a to přímo v budově královské komory. Vyšetřováním tohoto neslýchaného zneuctění panovnického úřadu pověří Jiřího Adama z Dobronína.

Druhá část čtyřdílné románové fresky o životě posledních přemyslovských králů. Přemyslu I. Otakarovi se po letech obratné diplomacie i bojů podaří získat Zlatou bulu sicilskou, čímž stvrdil nárok na dědičnou vládu svého syna. "Jednooký král" Václav I. (o oko přišel v mládí při honu) se na tento úkol připravuje od útlého dětství, je korunován již za života svého otce a po jeho smrti v roce 1230 se sám ujímá trůnu. Buduje královský dvůr, snaží se ovládnout rakouské území a překonat rodinné problémy.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo, které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Prokurátor krále Přemysla II. Otakara Oldřich z Chlumu a zároveň správce hradu Bezdězu má v pravomoci i vyšetřování a trestání hrdelních zločinů v kraji. Tentokrát řeší krádež trnu z Kristovy koruny; vzácné relikvie, již získal Havel z Lemberka hodlá ji věnovat chrámu sv. Víta v Praze. Zločin byl proveden pouhé dva dny před příjezdem krále, jenž se má zúčastnit slavnostního vysvěcení relikvie, takže celá kauza hrozí pěknou ostudou.

Sedmidílná sága vypráví o událostech slavné i pohnuté doby 15. století v Českém království. Snad žádná jiná historická epocha našich dějin není v obecných představách tak kontroverzní jako právě husitství. Ta doba je pro dějepisné líčení o to složitější, že obě strany, katolická i kališnická, měly svým způsobem pravdu, ale obě současně páchaly bezpráví. Snad poprvé se v naší literatuře objevuje dílo,které se odehrává v obou znepřátelených táborech, aniž by jeden upřednostňovalo před druhým.

Nejvyšší hofmistr Zdeněk pozve do Posázaví na svůj hrad Šternberk divadelní společnost, aby sehrála pro panovníka představení o umučení svaté Doroty. Ferdinand I. Habsburský se vrací z Vídně do Prahy, protože se chystá zemský sněm a královna Anna vyjádřila přání svého muže překvapit a sama pro něj divadelní hru napsala. Jenže herečka, která měla ztvárnit mučednici, zemře doopravdy. Hofmistr se však domnívá, že zemřít měla jeho dcera. Jiří Adam z Dobronína , který je na hradě také hostem, se pouští do diskrétního vyšetřování případu.

Druhá světová válka, válka ve Vietnamu... Konflikty 20. století, ve kterých muži bojující se zlem uzavírají osudová přátelství, jež jsou bez nadsázky na život a na smrt. Když pak jednoho z nich tragicky zasáhne krutá a bezcitná vražda, nemůže ji nechat bez odplaty. Obrací se na svého dávného přítele, aby bezohledného vraha dostihl. Osamělý mstitel má k dispozici jednu jedinou nejasnou stopu, ale přesto své pátrání po všehoschopném zabijákovi z bývalé Jugoslávie nevzdává. Nevědomky však začíná také nerovný boj s americkými zpravodajskými silami.